Model závodního kamionu

Úvod » Auta » Tutoriály » Nedokončené návody » Model závodního kamionu

Někteří, kdo občas navštíví mou hlavní stránku, se určitě dopátrali fotogalerie ze stavby papírové karoserie na SRC truck Buggyra. V dalším článku budu popisovat stavbu podvozku na tento truck.

Skalní příznivci závodů SRC se budou ptát: "Co tě vede ke stavbě takového modelu a proč z tohoto materiálu." Vše jsem podřídil těmto kritériím:

1. S modelem by se mělo dát jezdit i na domácích autodráhách.(myslím tím dráhy v měřítku alespoň 1:32 typů Faro, Europa Cup 90, Carrera atd.)

2. Model musí být z materiálu, který je dostupný v běžné maloobchodní síti.

3. Celkově model musí být levný.(ovšem, co znamená levný, to po mě nechtějte vědět)

4. Musí být zhotovitelný v podmínkách domácí dílny.(někteří mají doma i soustruh)

5. Dělám to pro děti v kroužku a v našich podmínkách musí splňovat pravidla DDM Větrník Liberec pro SRC kategorii Race Truck, aby bylo možno s ním jezdit na kroužkových závodech.

Nejprve soupis materiálu:

3 ks drátu pro výplet jízdního kola, asi 1dm2jednostranného cuprextitu, 0,25 dm2 oboustranného cuprextitu (oba druhy pouze s podkladovou vrstvou skelného laminátu), 3 cm mosazné trubky průměru 4/3 mm, 5 cm mosazné trubky o průměru 3/2 mm,1 ks mosazného šroubu M6 o délce 60 mm (nesmí mít závit až k hlavě, aby se ze dříku mohla vyrobit ložiska), 1 ks ocelové pletací jehlice o průměru 3 mm, sada převodů k autíčkům Faro (pastorek, ozubené kolo a přítlačný talíř), motor Speed 280 nebo originální z autíčka Favorit, přední kolečka mohou být z nějaké hračky na setrvačník (průměr koleček by se měl pohybovat mezi 29 - 33 mm, na přední nápravu můžeme použít i hřídelku z těchto kol, vodítko s kartáčky a také zadní kola (o těch se rozepíšu později).

Tak, já jsem si materiál sehnal doma po zásuvkách a kumbálech. Přesto si myslím, že nejdříve vyvěsím plánek. Ten je zmenšený na polovičku a tak je dobré, např. v IrfanViewu, obrázek zvětšit na originální velikost.

zde stáhnete originál plánku

A tady je materiál na první fázi stavby. Jen malá změna, protože stavím pro děti v průměru 20 autíček ročně, vyplatí se mi koupit na ložiska mosaznou kruhovou tyčovinu 6 mm v Baumaxu.

Materiál máme pohromadě a tak si připravíme dráty na požadovanou délku. Dráty oddělujeme štípačkami nebo alespoň kombinačkami a pilníkem zarovnáme na patřičnou délku.

Nejdelší dráty vložíme do přípravku, připravíme si pájecí kapalinu a zahrocenou špejli pro její nanášení na místa pájení drátů. Jako pájecí kapalinu používám kapalinu pro pájení nerezu od fa. Elchemo a pomáhám si kalafunou. Pájecí přípravek používám pouze tehdy, jestliže plánuji výrobu většího počtu podvozků. Jeden kus dělám bez přípravku. Uvedený přípravek na fotografii je určen pro pájení podvozků na modely DTM v našem DDM Větrník Liberec.

Po nanesení pájecí kapaliny na tři pozice drátů dvojice drátů spájíme. Já pájím trafopájkou o výkonu 100 W a jako smyčku mám měděný drát o průměru 1,5 mm. Pomáhám si také kalafunou a pájím trubičkovým cínem o průměru asi 2 mm. Pořádně prohříváme, aby spoje byly důkladně propájené.

Poté připájím tři dráty o délce 30 mm na pozicích podle plánku a jeden drát o délce 60 mm doplní celý rám podvozku. Jeden 30 mm drát si schováme, jeho čas přijde při usazování motoru.

Protože jsme si při pájení pomáhali pájecí kapalinou, která má hlavní složku kyselinu, je nutno podvozek omýt, aby neprobíhala koroze. Také zbytky kalafuny je potřeba odstranit umytím lihem. Kyselinu postačí neutralizovat ve vodě s Jarem.

Rám je spájen a omytý a nyní je potřeba připájet domečky s ložisky zadní nápravy. To provedeme až zítra, ale přesto něco k ložiskům. Můžete použít ložiska kluzná nebo valivá. My pamětníci víme, že první modely autodráhy Europa Cup ložiska neměly a přesto bez poruchy jezdily několik let. Nestavíme super výkonný model a tak postačují obyčejná kluzná ložiska z mosazi. Bronz seženeme těžko. Na fotografii můžete vlevo vidět ložiska ze šroubů a vrtaná na obyčejné vrtačce Narex 512 upnuté ve stojanu a vpravo ložiska z mosazné tyčoviny z Baumaxu vyvrtaná na soustruhu. V obou případech je díra vyvrtaná vrtákem o průměru 3 mm.

Nejprve si prohlédneme plánek a připravíme si obě ložiska a také kousek oboustranného cuprextitu.

Přeneseme si nákres domečků na destičku oboustranného cuprextitu, vyvrtáme otvory o průměru 6 mm podle tohoto postupu: důlčíkem označíme místo vrtání (jako důlčík používám obroušenou jehlu z trysky naftového palivového čerpadla), předvrtáme vrtákem 3 mm a pak teprve vrtákem 6 mm.

Nejprve připájíme domečky bez ložisek na správná místa rámu. Připájíme první a kontrolujeme kolmost domečku.

A doplníme druhým.

Domečky jsou hotové a tak do nich vložíme obě ložiska. Ještě předtím nezapomeneme z ocelové pletací jehlice o průměru 3 mm odříznout potřebný kus na hřídel zadních kol. Hřídel pak vsuneme do ložisek v domečcích.

Je nutno překontrolovat, alespoň opticky, rovnoběžnost hřídele s rámem podvozku.

Jsme-li spokojeni s nastavením ložisek, můžeme je připájet. Používám opět pájecí kapalinu na nerez, kterou potřu jak domeček, tak i ložisko. Pořádně prohřívám spoje a zásadně pájím jen z jedné strany.

Teď je na čase chvíli se věnovat předním kolům, protože podle toho, jaká kola budeme chtít použít, budeme vyrábět přední nápravu. V tomto případě jsem použil kola z hračkového autíčka na setrvačník, které jsem koupil v obchodě "Vše jen za 30,-". (jen tak mimochodem, byl to minicooper, který lze předělat také na dráhu). Důležitý parametr těchto kol je průměr, měl by být kolem 29 - 33 mm a šířka minimálně 10 mm. Také je dobré používat kola, která mají průměr osiček alespoň 2,5 mm.

Tato kola měla průměr "jen" 28 mm a tak jsem to řešil standardně, obrousil jsem je předtím, než na ně nalepím gumovou obruč.

Pod koly je možno vidět pásky z mechové pryže o šířce o jeden milimetr větší než je šířka kolečka a tloušťka je 3 mm. Délka pásku je jen o milimetr menší než obvod kola. Z těchto pásků slepím obruč, lepím sekundovým lepidlem natupo a po chycení hned obrátím pásek naruby.

Univerzálním Chemoprenem natřu kolečka a nechám zaschnout. Pak rychle natřu gumovou obruč zevnitř, pořádně rozetřu a rychle přilepím na zaschlé kolečko. Jestliže mi obruč stačí zavadnout, pak ji při natahování na kolečko můžu roztrhnout.

Ponechám kolečka zaschnout a asi po hodině již mohu ve vrtačce kolečka lehce obrousit na požadovaný průměr a srazit boční hrany.

Znovu pokročíme ve stavbě naše modelu trucku na autodráhu, když dáme dohromady přední nápravu. Nejprve se podívejme, co budeme v této fázi potřebovat: dva kousky mosazné trubičky průměru 3/4 mm dlouhé 10 mm a pásek oboustranného cuprextitu 10 mm široký a 70 mm dlouhý. Z pásku cuprextitu vyrobíme díly podle plánku:

Na dalším obrázku můžete vidět fotografii celého kompletu pro přední nápravu našeho kamionu.

Všechny 3 cuprextitové části spájíme dohromady podle následující fotografie. Pájejme rychle a čistě, aby nedošlo k odloupnutí měděné fólie z laminátové desky.

Nyní použijeme již připravená přední kola s hřídelí (jen připomínám, že hřídel koleček by měla volně projít našimi mosaznými trubičkami). Trubičky navlékneme na hřídelku předních kol a celý komplet vsuneme do námi spájeného držáku přední nápravy a poté teprve nasadíme přední kolečka. Vycentrujeme trubičky v držáku př. nápravy tak, aby se kola opírala symetricky stejně o trubičky na obou stranách. Pak lehce trubičky připájíme. Sundáme kola a vytáhneme hřídelku (hřídelka není podmínkou) a z vnější strany pořádně obě trubičky připájíme. V této chvíli nesmíme zapomenou na vypilování polokruhového zapuštění do středu hotového držáku.

A jdeme k pájení držáku přední nápravy na rám celého podvozku. Vyžaduje to dodržet pravidlo "dvakrát řež, jednou měř" (nebo je to naopak?):-). Raději se přesvědčete třikrát, že rozvor náprav je 120 mm a pak jednou pájejte.

Jak to dělám já ? Nastrčím do ložisek obou náprav 3 mm hřídelky a pak vezmu do posuvky (šuplery) vzdálenost 123 mm (120 + 1,5 + 1,5 mm), přiložím přední nápravu na rám podvozku a snažím se nastavit na obou dvou stranách vzdálenosti hřídelek tak, aby přesně pasovaly mezi čelisti posuvky. Je to zdlouhavá činnost, ale při jednom kusu modelu snad jedinná možnost. Při hromadné výrobě je lepší použít přípravek. Jestliže se nám podařilo nastavit obě vzdájenosti stejné na obou stranách, pak si poznačíme polohu přední nápravy na rám. Pak již nebrání nic tomu, abychom přední nápravu připájeli na rám.

Dlouho jsem na modelu nic nedělal a tak se cítím trochu provinile. Tak jdeme na bočnice podvozku. Nejprve se podívejme na plánek. Budeme potřebovat dva cuprextitové díly 22 x 80 mm, 4 mosazné trubičky o průměru 3/2 mm a 4 kusy drátu 1,8 mm z výpletu do jízdního kola.

Abychom věděli, na jaké místo bočnice přijdou, je potřeba si vyznačit jejich pozici na rámu, který již máme spájený. Tato pozice je vyznačena lihovou fixkou ve vzdálenosti 20 mm od středu zadní osy.

Nyní budeme muset připájet nařezané mosazné trubičky na rám podvozku. Je tedy potřeba sestavit rám s bočniceme tak, aby nám to umožnilo připájet trubičky. Bočnice položíme měděnou stranou dolů, aby se trubičky při pájení nechytly na bočnice. Polohu zajístíme nejlépe přelepením papírovou páskou a poté pájíme trubičky k rámu ve vzdálenosti 2 - 3 mm od konce bočnic.

Trubičky jsou připájené.

Nyní budeme muset vložit do trubiček ohnuté dráty, které připájíme druhým koncem na bočnice. Musíme si nejprve připravit rovnou desku, na kterou narýsujeme dvě rovnoběžky vzdálené 80 mm a kolmici, která rovnoběžky bude protínat. Rám a bočnice připevníme papírovou páskou k desce podle fotografie a vložené drátky do trubiček připájíme na bočnice.

Bočnice jsou napevno a otočně spojeny s rámem.

Protože bočnice nám padají dolů, je potřeba jejich pohyb zarazit, aby byl v rozmezí maximálně 2 mm. K tomu nám budou stačit dva kousky drátu z kancelářské sponky, které ohneme podle fotografie.

A nezbývá již jen to, že aretaci bočnic zapájíme na místa podle fotografie a poté nastavíme krok aretace přihnutím drátku kleštěmi.

Připravíme si materiál na držák vodítka. Již jste si všimnuli, že mou oblíbenou stavebnicí byl Merkur, ze kterého použiji dílek se třemi dírkami, z nichž jednu převrtám na průměr 5 mm.

Nezapomeneme si dílek v místech pájení pořádně očistit od barvy a připájíme v místech podle obou dvou fotografií. Pozor na to, aby bylo dostatek místa pro matici na připevnění vodítka. Pro pájení používám pájecí kapalinu na nerez.

Čeká nás nejméně příjemná práce. Montáž zadní hřídele a nasunutí ozubeného kola na hřídel. Zde se neobejdeme bez použití kladívka. Teď to ponechám na vás, jak si poradíte. Nebudete-li si vědět rady, pište a já se pokusím sestavit fotomanuál, jak to dělám já.

Ozubené kolo je navlečeno a nyní je čas si připravit vše pro připevnění motoru na chassis. Na fotografii vidíte vše co je k tomu potřeba. Motor používám SPEED 280, pastorek FARO, lepidlo na pastorky, 30 mm drát o průměru 1,8 mm a dvě čela z oboustranného cuprextitu podle nákresu. Díry v čelech opatrně vypilujeme jehlovým pilníkem tak, aby čela šla ztěžka nasunout na předek a zadní část motorku. Pak nasuneme pastorek na hřídel motorku, a i když tu půjde ztuha, tak pastorek přilepíme lepidlem na pastorky. Toto lepidlo koupíte v každé modelářské prodejně, ve které prodávají stavebnice RC letadel na pohon elektromotorem. Balíček obsahuje 5 tubiček za cenu 45,-, přičenž jednou tubičkou jsem zalepil 9 pastorků.

Nyní je na čase motor připájet do rámu chassis. To provedeme pomocí čel, která máme nasunuta na plášť motoru. Opět si pomáhám pájecí kapalinou na nerez. Postup pájení odpovídá pořadí fotografií.

V této chvíli se neobejdeme bez soustruhu. Většinou najdete někoho, kdo vám je schopen vysoustružit z duralové tyčoviny kolečka, pokud ovšem nejste šťastlivci a máte soustruh doma. Nákres zatím neuveřejním, protože každý budeme ta kola dělat jinak. Jen k hlavním rozměrům, průměr kola je 20 mm a délka 21 mm. Z jednoho konce je osazení na průměr 12 mm a délce 6 mm aby šířka kola byla podle našich pravidel 15 mm. Kolečka mají díru na hřídel 3 mm. Dělal jsem si je sám a tak se omlouvám perfekcionistům za povrchy, ale nemám možnost jiných nožů než těch, které je možno koupit.

Disky jsou hotovy a tak budeme je potřebovat potáhnout obručemi z pěnové gumy. K tomu kupuji gumu pro zednická hladítka v OBI nebo Baumaxu, obchodní název je NEOPREN a cena asi 60,- Kč za gumu o rozměrech 280x140x8 mm. Z gumy si odříznu pásek široký 20 mm a dlouhý 140 mm a rozdělím jej na polovinu. Používám k tomu ostrý vylamovací nůž a snažím se aby řezy byly kolmé. Pásky slepím čely k sobě do tvaru obruče a k tomu účelu používám zásadně Chemoprén EXTRÉM. Nanesu na čela tenkou vrstvu lepidla, nechám zavadnout, silně k sobě přitisknu a podržím a pak nechám nejméně 2 hodiny zaschnout. Mezitím si namažu stejným lepidlem disky kol, které předtím zdrsním smirkem a odmastím benzínem nebo lihem. Do slepených gumových obručí kápnu větší kapku lepidla, rozmažu rychle lepidlo po vnitřní straně obručí špejlí a rychle nasunu na zaschlé disky, srovnám a pomačkám gumu na disku tak, aby dobře seděla.

Po dvou hodinách zasychání se mohu pokusit kola obrousit do požadovaného tvaru a na daný průměr. K tomu používám speciální brusku firmy ILPE. Pokud tuto brusku nemáte,(a jsem si jist, že ne)pak klidně stejnou funkci vám při dvou kolech splní i vaše elektrická vrtačka upevněná naležato ve stojanu. NEPOUŽÍVEJTE k tomu vrtačky, které točí více než 5000 ot/min. Odstředivé síly jsou už tak dost vysoké. Brousím kolečka na průměr asi 32 mm, hrany zaoblím. Na broušení používám smirkový papír nalepemý na dřevěném hranolku. Hrubost papíru je 100.

Kolečka jsou hotova a je zapotřebí je připevnit na zadní hřídel. K tomu však budeme potřebovat distanční trubičku s vnitří dírou takovou, aby šla nasunout na hřídel. Trubička slouží k tomu, abychm nastavili přitlak ozubeného kola na pastorek a zároveň by kolo nemělo přesahovat obrys podvozku. Fotografie jsou dostatečně názorné.

Aby model mohl jezdit na dráze je nutno, připevnit vodítko. Na první fotografii vidíme, co k tomu budeme potřebovat. Používám vodítka CAHOZA bez vyřezaného závitu, od stejného výrobce i kartáčky, dvě 5 mm podložky a jednu matici M5, kousek (10 cm) dvoužilového vodiče a oboustrannou destičku cuprextitu o rozměrech 25 x 15 mm. Vrchní vrstva destičky je proškrábnuta tak, aby vrstva byla rozdělena na dvě odizolované poloviny. Na pravé straně fotografie můžete vidět možnou variantu vodítka FARO (z Favorita).

Nejprve připájíme podle daších dvou fotografií destičku na chassis. Slouží hlavně k tomu, abychom nemuseli používat dlouhé drahé vodiče se silikonovou izolací. Poté spojíme destičku dvěmi vodiči s motorem (viz foto) a pak destičku propojíme s kartáčky na přimontovaném vodítku. Od destičky k vodítku již mohou být použity kvalitní silikonové kabílky. Také si všimněte propojení destičky a kartáčků křížem.

A blíží se závěr. Nasuneme přední kola do držáku přední nápravy.

Hotovo. Tak jsme společně zvládli vyrobit podvozek, se kterým si budeme moci zajezdit na naší dráze. Někdy příště se sejdeme nad stavbou papírové karoserie na nášeho trucka.